09. Právo na Vaší straně - Průměrný výdělek
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
Zákoník práce na řadě míst pracuje s pojmem průměrný výdělek. Násobky průměrného výdělku je například vyjádřena minimální výše zákonného odstupného, limity náhrady škody ze strany zaměstnance apod. Průměrným výdělkem nebo určitým procentem z něj jsou stanoveny některé příplatky ke mzdě či platu nebo náhrady mzdy či platu. Způsob zjišťování průměrného výdělku pro pracovněprávní účely stanoví § 351 až 362 zákoníku práce.
Základní formou průměrného výdělku je průměrný hodinový výdělek (§ 356). Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce. Průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348. Tento koeficient vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, odečte se od průměrného měsíčního hrubého výdělku:
• pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
• pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
• záloha na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti.
Základní pojmy
Definice
Průměrným výdělkem se rozumí průměrný hrubý výdělek.
Výpočet
Průměrný výdělek se zjistí z hrubých mezd za rozhodné období a doby odpracované v rozhodném období.
Hrubá mzda
Hrubou mzdou v rozhodném období se rozumí ty složky mzdy, které mají charakter odměny za práci. Do výpočtu se zahrnou všechny složky mzdy poskytnuté zaměstnanci za výkon práce, ať už jde o základní mzdu, nebo o její pohyblivé složky, jako jsou různé provize, odměny, bonusy apod. Dále se zahrnou příplatky mzdy za práci přesčas, za práci ve svátek, za práci v sobotu a neděli, za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Do výpočtu se naopak nezahrnují ostatní příjmy zaměstnance neposkytované za výkon práce, tedy veškeré náhrady mzdy (například za dovolenou či za dobu překážek v práci), odměny za pracovní pohotovost a dále odměny poskytované z jiného důvodu, jako jsou například odměna k životnímu jubileu, k narození dítěte atd.
Z definice čekání mezi spoji podle nařízení vlády č. 589/2006 Sb., v platném znění vyplývá, že čekáním mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě prováděné autobusy se rozumí doba časově a místně určená jízdním řádem, ve které zaměstnanec neřídí vozidlo ani nevykonává žádnou jinou práci pro zaměstnavatele; tato doba se nezapočítává do pracovní doby (dále jen "doba čekání mezi spoji"). Z uvedeného vyplývá, že odměna za čekání mezi spoji není příjmem za výkon práce a nebude se tedy zahrnovat jako příjem do tohoto výpočtu. Pokud je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována mzda za delší období (například roční odměna), určí se pro zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část se zahrne do hrubé mzdy v dalších obdobích.
Rozhodné období
Rozhodné období je předcházející kalendářní čtvrtletí. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí, za předpokladu odpracování alespoň 21 dnů.
Průměrný hodinový výdělek Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek. Použití Průměrný hodinový výdělek se používá například:
• v případě náhrady mzdy za čerpanou dovolenou
• v případě pracovní neschopnosti
• při překážkách v práci
• v případě příplatku za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, příplatku za noční práci, příplatek za práci v sobotu a neděli
• v případě odstupného
Minimální výše průměrného výdělku
Pokud je průměrný výdělek nižší než minimální mzda, zvýší se na výši odpovídající minimální mzdě. Platí i v případě, pokud průměrný výdělek je nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, pak se zvýší na tuto nejnižší úroveň (platí od 30.7.2020).
Pravděpodobný výdělek Použije se v případě, pokud zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů. Pravděpodobný výdělek lze stanovit několika způsoby:
• jako součet základní mzdy stanovené pro daného zaměstnance a pravděpodobné částky dalších složek mzdy
• jako průměr vypočtený za součtu průměrných výdělků zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele vykonávají stejnou práci
• ze skutečně dosažené hrubé mzdy od počátku rozhodného období a počtu odpracovaných hodin v tomto období
Průměrný hrubý měsíční výdělek
Vypočte se vynásobením průměrného hodinového výdělku, týdenní pracovní doby a průměrným počtem týdnů v měsíci (4,348). Použije se např. při výpočtu odstupného.
Průměrný čistý měsíční výdělek Zjistí se z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení (a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti), pojistného na veřejné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vypočtených podle podmínek a sazeb platných v měsíci, v němž se průměrný čistý výdělek zjišťuje. Používá se v případě podpory v nezaměstnanosti.
Příslušná ustanovení zákoníku práce a průměrný měsíční výdělek pro účely náhrady škody.
Rozsah a způsob náhrady škody
§ 257
(1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.
PRŮMĚRNÝ VÝDĚLEK
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 351
Má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy.
§ 352
Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
§ 353
(1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
(2) Za odpracovanou dobu se považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat.
(3) Dojde-li ke zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas (§ 114 odst. 2 a § 127 odst. 2) v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby podle odstavce 2 také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta.
Formy průměrného výdělku
§ 356
(1) Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.
(2) Má-li být uplatněn průměrný hrubý měsíční výdělek, přepočítá se průměrný hodinový výdělek na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce; průměrný rok pro tento účel má 365,25 dnů. Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.
(3) Má-li být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti100), pojistného na všeobecné zdravotní pojištění101) a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti102), vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.
§ 362
(1) Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného výdělku považuje i odměna z dohody, odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 větě druhé, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.
Judikatura Nejvyššího soudu ČR Pro stanovení průměrného výdělku mají význam tři základní skutečnosti – rozhodné období, hrubá mzda (plat) zúčtovaná zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a odpracovaná doba v rozhodném období (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1293/2010, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2107/2004, uveřejněný pod č. 60/2005 v časopise Soudní judikatura). Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. kalendářní čtvrtletí předcházející skutečnosti, pro kterou se zjišťuje průměrný výdělek. Je-li touto skutečností překážka v práci na straně zaměstnavatele, je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, které předchází době, v níž tato překážka vznikla.
V případě mzdy (části mzdy), která je poskytována za delší období než za kalendářní čtvrtletí, se určí pro účely zjišťování průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí a zbývající část této mzdy se zahrne do hrubé mzdy při zjišťování průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). O těchto závěrech nemá pochyb ani odborná literatura (srov. ROTHOVÁ, E. § 358. In: BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1464). Nejvyšší soud uvedené názorně vysvětlil na příkladu, že "byla-li žalobci zúčtována a vyplacena mimořádná odměna za časové období jednoho roku v říjnu 2011, znamená to, že pro účely výpočtu průměrného výdělku je třeba její poměrnou část – jednu čtvrtinu – zahrnout do základu pro výpočet průměrného výdělku i v prvních třech kalendářních čtvrtletích roku 2012" (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2343/2015).
Průměrný (pravděpodobný) výdělek a jeho zjišťování je právní kategorií, jejíž obsah je určován právním předpisem. Otázka správné výše průměrného (pravděpodobného) výdělku je tedy především otázkou právní (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2002 sp. zn. 21 Cdo 1185/2002, který byl uveřejněn pod č. 64 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003), a její vyřešení nelze přesouvat na znalce (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2009 sp. zn. 21 Cdo 1561/2008 nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2015 sp. zn. 21 Cdo 3445/2013).
Zdroje:
XXI.7 Průměrný výdělek - Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců (mpsv.cz)
Judikatura Nejvyššího soudu ČR